Made in Europe: co Industrial Accelerator Act znamená pro české subdodavatele

Evropská komise chce, aby veřejné zakázky a dotace víc podporovaly výrobu v Evropě a nízkouhlíkové materiály. Návrh Industrial Accelerator Act je teď v jednání v Evropském parlamentu a v Radě EU a schválení se nečeká dřív než v roce 2027. Pro české subdodavatele komponent může znamenat výhodu proti asijské konkurenci, ale také nové požadavky na doklady o původu a uhlíkové stopě.

Co návrh obsahuje

Komise zveřejnila návrh 4. března 2026. Jeho hlavním cílem je zvýšit podíl zpracovatelského průmyslu na HDP Evropské unie ze 14,3 % v roce 2024 na 20 % v roce 2035.

Návrh stojí na třech pilířích:

• Evropská preference ve veřejných zakázkách a podporách. U vybraných výrobků bude rozhodovat evropský původ, nízká uhlíková stopa, nebo obojí.
• Rychlejší povolování. Jedno digitální kontaktní místo pro všechna povolení a v každém členském státě alespoň jedna průmyslová akcelerační zóna, nejlépe na brownfieldu.
• Podmínky pro velké zahraniční investice. Investice nad 100 milionů eur ze zemí, které ovládají víc než 40 % světové výrobní kapacity v oboru (například baterie, elektromobily nebo solární panely), by musely splnit podmínky, mezi nimi alespoň 50 % zaměstnanců z EU a přenos know-how.

Které výrobky se týká

Podle návrhu Komise se požadavky ve veřejných zakázkách vztahují hlavně na:

• ocel — alespoň 25 % oceli ve stavbách, infrastruktuře a vozidlech má být nízkouhlíková. Požadavek na evropský původ Komise u oceli z konečného textu vypustila, protože obchod s ocelí už řeší ochranná opatření a uhlíkové clo CBAM.
• hliník — alespoň 25 % má být nízkouhlíkový a zároveň evropského původu,
• beton a maltu — alespoň 5 % nízkouhlíkových a evropského původu,
• elektromobily — montáž v EU a alespoň 70 % hodnoty komponent z EU bez započtení baterie. Pro baterie platí zvláštní pravidla.

U veřejných podpor má každý stát stanovit podíl evropského původu nebo nízké uhlíkové stopy pro programy, které pokrývají nejméně 45 % národního rozpočtu na podporu energeticky náročného průmyslu. U podpor elektromobilů má platit pro celý rozpočet.

Výrobky ze zemí, se kterými má EU dohodu o volném obchodu nebo celní unii, se mají v zásadě počítat jako evropské. To je důležité například pro dodávky z Turecka, Velké Británie, Japonska nebo Jižní Koreje. Komise by ale mohla jednotlivé země nebo výrobky vyloučit.

Kde je jednání teď

Návrh projednávají Evropský parlament i Rada EU a text se ještě změní:

• Parlament dostal k návrhu zprávy přes 5 000 pozměňovacích návrhů. Hlasování ve výborech je zatím plánované na 1. prosince 2026, termín je ale nejistý.
• Rada EU chce mít vyjednávací mandát hotový v listopadu. Spor je hlavně o to, které třetí země se budou počítat do „evropského“ obsahu.
• Schválení se nečeká dřív než v roce 2027 a požadavky ve veřejných zakázkách by se podle návrhu uplatňovaly později. Na přípravu tak zbývá čas, ale ne neomezený.

Otevřená zůstává i výše prahů. Část europoslanců chce evropský podíl ve strategických odvětvích zvýšit, jiní naopak chtějí celý nástroj zamítnout kvůli riziku sporů v rámci pravidel Světové obchodní organizace.

Šance pro české subdodavatele

• Výhoda proti dovozu z Asie. Pokud odběratel musí doložit evropský původ komponent, česká výroba se stává bezpečnější volbou než dovoz ze zemí bez obchodní dohody s EU.
• Automobilový řetězec. Požadavek 70 % hodnoty komponent z EU u vozidel z veřejných peněz může u výrobců aut posílit zájem o evropské dodavatele dílů, spojovacího materiálu, pružin a elektroniky.
• Rychlejší povolování se může hodit firmám, které plánují rozšíření výroby nebo novou halu.

Rizika a nejasnosti

• Doklady. Původ se má posuzovat i na úrovni komponent. Kdo dodává do řetězce, který bude požadavky plnit, bude muset doložit, odkud jsou jeho vstupy.
• Uhlíková stopa. Česká energetika je víc uhelná než francouzská nebo švédská. Pokud se nízká uhlíková stopa bude počítat podle národního energetického mixu, mohou být čeští výrobci znevýhodněni, i když investují do vlastních zelených zdrojů. Na to upozorňuje česká podnikatelská reprezentace při EU (CEBRE).
• Prováděcí předpisy. Mnoho podstatných pravidel, například co přesně je nízkouhlíková ocel, určí až navazující akty Komise.
• Dražší vstupy. Nízkouhlíkový materiál je zatím dražší. Kdo bude muset prokázat podíl nízkouhlíkové oceli, zaplatí přirážku a bude ji chtít promítnout do ceny.

Co dělat už teď

1. Zmapujte původ vstupů. U hlavních materiálů a nakupovaných dílů zjistěte zemi původu. Návrh počítá s tím, že se původ výrobku a komponent posuzuje stejně.
2. Začněte sbírat data o uhlíkové stopě. Nízkouhlíkové vlastnosti se mají dokládat podobně jako environmentální prohlášení o produktu (EPD). Data o emisích jsou potřeba i kvůli CBAM, viz CBAM a šrouby a pružiny: co platí od 2026 do 2028.
3. Zeptejte se odběratelů. Výrobci aut, stavební firmy a dodavatelé energetiky budou nové požadavky přenášet do svých nákupních podmínek. Kdo je zná dřív, připraví se levněji.
4. Sledujte jednání. Prahy, seznam zemí a termíny se ještě budou měnit. O dalším vývoji budeme informovat.

Souvisí: Ochranné clo na elektrotechnickou ocel, Dovoz oceli do EU se od července změnil a Investice a změny v českém a slovenském průmyslu.

Zdroje: Evropská komise (návrh Industrial Accelerator Act, 4. 3. 2026, procedura 2026/0068(COD)); Skadden a Eurometal (shrnutí návrhu); Agence Europe (stav v Parlamentu, 29. 10. 2026); Publicea (přehled jednání, 22. 10. 2026); BusinessInfo.cz / CEBRE (český pohled). Stav k 1. listopadu 2026. Jde o návrh, konečné znění se může výrazně lišit. Článek má informativní charakter.