Evropa u dovozu oceli přitvrdila. Od 1. července 2026 platí bezcelní kvóty téměř o polovinu nižší než dřív a za nimi dvojnásobné clo. Od října navíc musí dovozce doložit, kde byla ocel poprvé roztavena. Pro nákup to znamená víc administrativy, méně předvídatelný dovoz zvenčí a nutnost přepočítat kalkulace.
Co přesně platí od července
Nařízení (EU) 2026/1384 vstoupilo v platnost 25. června 2026 a použije se od 1. července. Nahradilo dosavadní ochranná opatření z roku 2018, která byla od začátku myšlená jako dočasná — nový režim je naopak trvalý.
Čísla, která je potřeba znát:
- Roční bezcelní kvóta 18,3 milionu tun, rozdělená do 30 kategorií ocelových výrobků podle přílohy I nařízení.
- Proti referenčnímu období je objem zhruba o 47 procent nižší.
- Co se doveze nad kvótu nebo mimo ni, platí clo 50 procent z hodnoty. V dosavadním režimu to bylo 25 procent.
- Dovoz z Ruska a Běloruska se do kvót vůbec nepočítá — vztahují se na něj samostatné zákazy dovozu, které platily už předtím.
Rozdělení kvót mezi jednotlivé země nebylo při startu hotové. Obecný rámec je takový, že členové WTO dostávají zhruba 30 procent svých historických objemů a partneři s dohodou o volném obchodu individuální i společné kvóty, ale podmíněně. Čtvrtletní a zemské rozpisy se zveřejňují až těsně předtím, než začnou platit, takže je nutné je sledovat průběžně.
Melt and pour: od října se dokládá původ
Druhá vrstva se zapnula 1. října 2026. Dovozce od té doby prokazuje, ve které zemi byla ocel poprvé vyrobena v tekutém stavu — tedy kde se tavila a odlévala. Doložit to lze například hutním atestem.
Rozdíl proti běžnému chápání původu je zásadní a snadno se přehlédne: nerozhoduje, kde se výrobek dokončil, ale kde vznikla surová ocel. Zboží překované nebo dovalcované ve třetí zemi tím pádem původ nemění.
Od 1. října 2027 se tyto údaje mají promítnout do rozdělování kvót mezi země a do 30. června 2028 má Komise posoudit, jestli jimi podmínit i samotný nárok na kvótu. Podrobně jsme o dokladování psali v článku Melt and pour: co musí dovozce oceli doložit od října.
Proč Evropa zasáhla
Důvodem je přebytek kapacit, který nikam nemizí. Podle OECD dosáhla světová kapacita na výrobu oceli v roce 2025 rekordních 2,445 miliardy tun, zatímco poptávka klesla už čtvrtý rok v řadě. Přebytek kapacit tak vyšplhal na 640 milionů tun a do roku 2028 má podle projekce dosáhnout 745 milionů. Využití kapacit se drží kolem 76 procent a má dál klesat.
Jinými slovy: na trhu je trvale víc oceli, než kolik se jí dá prodat, a levný dovoz nebyl výkyv, ale struktura.
Reagují i další trhy. Ve Spojených státech drží ceny nad světovou úrovní padesátiprocentní clo podle paragrafu 232. Čína od 1. ledna 2026 po sedmnácti letech obnovila licencování vývozu oceli — nově se vztahuje na 245 kategorií výrobků místo dřívějších 66. Cílem je omezit vývozy, které těžily z neodvedené daně, a posunout export k výrobkům s vyšší přidanou hodnotou. Objemy čínského vývozu mají letos klesat, ale ne se zhroutit.
Co to znamená pro nákup
Rozdíly mezi regiony jsou veliké a obchodní politika je bude držet. S návratem levného dovozu se nedá počítat, ani kdyby se světové ceny uklidnily.
Na dovezené oceli se tak skládají tři vrstvy nákladů: cena materiálu, clo a uhlíkový náklad podle CBAM. Žádná z nich nefunguje samostatně a dvě z nich dokážete ovlivnit jen dokumentací.
Dopad se přitom neprojeví hned a ne ve všech kalkulacích stejně. U zakázek nasmlouvaných dopředu jde růst vstupů nejdřív proti marži — a stejná logika, kterou výrobci znají z povrchových úprav, platí i tady.
„Zdražení zinku se u nás neprojeví hned. Cena povrchové úpravy se do kalkulace promítá se zpožděním, takže u zakázek nasmlouvaných na několik měsíců dopředu jde růst nákladů nejdřív proti marži. U delších kontraktů proto čím dál častěji řešíme cenovou doložku na povrchovou úpravu zvlášť, ne jen na materiál.“
— Petr Mihulka, ředitel Pérovny Kunvaldská a.s.
Pět kroků, které dávají smysl udělat teď:
- Zjistěte původ materiálu, a to nejen zemi dodavatele, ale zemi, kde se ocel tavila. Od října to vyžaduje i celní správa.
- Projděte kódy celního sazebníku u položek, které nakupujete, a ověřte, do které z 30 kategorií spadají.
- Sledujte čtvrtletní rozpisy kvót. Zveřejňují se krátce před platností, takže plánovat dovoz na poslední chvíli je riskantní.
- Oddělte ve smlouvách cenu materiálu od cla a uhlíkového nákladu. Jedna souhrnná cenová doložka tyto tři pohyby neudrží.
- Zvažte evropské zdroje u kritických položek. Mají lepší dodací jistotu i ověřitelnost původu — jen počítejte s tím, že změna dodavatele není hotová jednou objednávkou.
Co sledovat dál
Komise má podle nařízení posoudit do 31. prosince 2026, zda režim rozšířit na další kódy, a do 30. června 2027, zda na navazující výrobky obsahující ocel. Pak se má přezkum opakovat každé dva roky. Druhý z těch termínů je důležitější, než se zdá — rozšíření na navazující výrobky by se dotklo i dílů, které dnes pod kvóty vůbec nespadají.
Souběžně běží rozšiřování CBAM, které míří na stejnou skupinu výrobků z jiné strany. Souvisí i náš starší text CBAM a ocel: co čeká výrobce šroubů a pružin a Dohoda EU–Mercosur platí od května.
Zdroje: nařízení (EU) 2026/1384, Evropská komise, OECD Steel Outlook 2026. Stav k 2. říjnu 2026. Článek má informativní charakter a nenahrazuje celní poradenství.
